Archiv článků (rubrika Ekonomika)

Očekávaná skutečnost pro rok 2026 a predikce daňových příjmů obcí a krajů na roky 2027 až 2028 (propočtová daňová predikce) dle návrhu zákona o státním rozpočtu ČR na rok 2027 a Střednědobého výhledu státního rozpočtu na léta 2028 a 2029, které schválila vláda.

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR projednala v prvním čtení návrh zákona o státním rozpočtu na rok 2027. Legislativní proces schvalování zákona bude pokračovat, a tak přinášíme odkazy na předložený návrh rozpočtu včetně stanoviska Ministerstva financí, a zároveň na kritickou studii k této problematice, zpracovanou Centrem veřejných financí.

Ministerstvo práce a sociálních věcí předložilo návrh novely nařízení vlády č. 341/2017 Sb., který od 1. ledna 2027 zásadně mění systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Změny se dotknou také zaměstnanců obcí, jejich příspěvkových organizací a dalších veřejných institucí.

Hospodaření územní samosprávy za tři čtvrtiny roku 2026 rozebereme nejprve jako souhrn celé soustavy samosprávných celků a následně také podle jejich jednotlivých segmentů, tedy hospodaření krajů, hlavního města Prahy a hospodaření ostatních obcí (bez Prahy).

Sdružení místních samospráv ČR připravilo novou verzi Kalkulačky rozpočtového určení daní (RUD) pro rok 2027. Oblíbený nástroj pro odhad daňových příjmů obcí prošel výraznou proměnou a nabízí řadu nových funkcí a informací.

Dlouhodobá snaha Pardubického kraje o spravedlivější rozdělování daňových příjmů mezi jednotlivé regiony by se mohla přiblížit ke konkrétnímu řešení. Diskutovaná změna rozpočtového určení daní, která počítá také s úpravou podílu hlavního města Prahy a přerozdělením části finančních prostředků ve prospěch ostatních krajů, by podle předběžných informací mohla začít platit od roku 2028. Pro Pardubický kraj by podle odhadů hejtmana Martina Netolického mohla znamenat až jednu miliardu korun ročně navíc.

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí dále rostla a potvrdila solidní odolnost vůči energetickému šoku. Mezičtvrtletně se růst HDP zvýšil z 0,3 % ve druhém čtvrtletí na 0,5 %, v souladu s naším i tržním odhadem. Za letní prognózou ČNB, která počítala s růstem o 0,7 %, však předběžný odhad mírně zaostal.

Kraje budou muset od dubna 2027 pravděpodobně řešit další výpadek v příjmech od státu. Důvodem je pozměňovací poslanecký návrh, který oproti současnému stavu již nepočítá s přerozdělováním poplatku za odběr podzemních vod i mezi kraje. Ty nyní ze získaných peněz tvoří třeba zákonný havarijní fond a pomáhají obcím stavět nové čistírny odpadních vod anebo vodovodní přípojky. Středočeský kraj upozorňuje, že změna bude mít negativní dopad především právě na obce a jejich vodohospodářské projekty.

Jak řešit obecní rozpočet, investice, dotace, veřejné zakázky i řadu dalších praktických otázek? Odpovědi nejen nově zvoleným starostkám a starostům přinese druhý ročník Finanční konference Sdružení místních samospráv ČR, který se uskuteční 26. listopadu 2026 v pražském Hotelu DUO. Konference nabídne vedle odborného programu také možnost individuálně konzultovat konkrétní problémy v tematických poradnách.

Financování krajských silnic, změna rozpočtového určení daní či úpravy v odměňování zaměstnanců ve veřejných službách. To byla hlavní témata jednání hejtmana Pardubického kraje Martina Netolického s poslankyní Parlamentu České republiky Lenkou Martínkovou Španihelovou, která v minulosti působila také jako krajská zastupitelka.

Česká republika je 23. nejsvobodnější ekonomikou světa. Ekonomická svoboda zde vzrostla na 7,81 bodu, především díky nízké inflaci. Hongkong je i přes dlouhodobý pokles stále nejsvobodnější ekonomikou, následují Švýcarsko a Singapur.

Kraje, Praha a ostatní obce, tedy celá soustava územní samosprávy, vykázaly koncem srpna letošního roku celkové příjmy ve výši 630,7 mld. Kč. Je to o 7 % více než ve stejném období loňského roku. Nejvyšší meziroční dynamiku měly investiční dotace a poté daňové příjmy.

Sdružení místních samospráv ČR spolu s dalšími partnery vyhlásilo Svatováclavskou výzvu 2026 k dobré správě majetku obce. Předseda SMS ČR Petr Halada o ní informuje obce dopisem a žádá je o podporu. K připojení není potřeba rozhodnutí zastupitelstva.

Prezident Petr Pavel se ve středu 30. září sešel na Pražském hradě s experty na veřejné finance. Diskutovali o současném stavu financí v Česku, návrhu státního rozpočtu na rok 2027 a o budoucím výhledu včetně možných konsolidačních opatření.

Krajští radní na svém úterním jednání schválili Střednědobý výhled rozpočtu Libereckého kraje na roky 2027 až 2030. Pro příští rok počítá s celkovými příjmy a zdroji ve výši 16,9 miliardy korun. Z toho 7,37 miliardy tvoří vlastní příjmy a zdroje kraje a 9,53 miliardy peníze ze státního rozpočtu určené především na školství, sociální služby a veřejnou dopravu. Výhled zároveň stanovuje finanční rámec, ze kterého bude vycházet příprava krajského rozpočtu na rok 2027.

Jaké příjmy mohou obce očekávat v příštích letech a jak by se mělo změnit rozpočtové určení daní? Jak plánovat investice v době, kdy se proměňuje systém financování samospráv i evropská kohezní politika? A jak obecní peníze účinně chránit?

Je Praha podle objektivních kritérií řízena dobře? Jak má nakládat se svým rozpočtem? Investovat, nebo šetřit na velké projekty? Jaké jsou vztahy se státem? A mají politici sedět v městských firmách? Nejen na tyto otázky hledali odpovědi hosté již osmé veřejné debaty iniciativy Pražská agenda – a poslední před říjnovými komunálními volbami – tentokrát pod názvem „Jak Prahu řídit efektivně.“

Premiér Andrej Babiš minulý týden reagoval na kritiku rozvolněné rozpočtové politiky poukazem na to, že české domácnosti mají na účtech dost peněz, aby skoupily celý státní dluh. Ten se pohybuje kolem 3,7 bilionu korun, zatímco bankovní vklady domácností překračují čtyři biliony. To sice může znít uklidňujícím dojmem, jenže veřejné finance takto jednoduše nefungují.

Obce a kraje budou moci od 1. října využívat nový spořicí účet ve státní pokladně, který propojuje výhody běžného a spořicího účtu. Připravila ho Česká národní banka ve spolupráci s Ministerstvem financí. Samosprávám nabídne výhodné zhodnocení 3,7 %, aniž by se vzdaly okamžité dostupnosti uložených prostředků. Uložené prostředky budou moci spravovat v moderním a přehledném internetovém bankovnictví ABO-K od ČNB.

V těchto dnech, kdy se blíží volby do zastupitelstev územních samosprávných celků, je vhodné porovnat, jak hospodaří samosprávy v Česku a v ostatních zemích Evropské unie. Porovnáme rovněž vybrané údaje rozpočtového hospodaření jednotlivých segmentů naší samosprávy – krajů, hlavního města Prahy a ostatních obcí.

Jihomoravští zastupitelé schválili výzvu vládě, aby krajům zajistila stabilní a předvídatelné financování oprav silnic II. a III. tříd. Pro roky 2027 až 2029 požadují každoročně čtyři miliardy korun ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI).

V metodických materiálech odboru Financování územních rozpočtů na Ministerstvu financí byla nedávno publikována odpověď na dotaz: Může příspěvková organizace zřízená obcí uzavřít smlouvu o spolupráci se spolkem na pořádání kulturní akce, i když je předem zřejmé, že akce bude ztrátová?

Zdravé veřejné finance se neobejdou bez dobře nastavených pravidel, nezávislých institucí a procesů. Ty mají pomáhat udržet veřejné rozpočty dlouhodobě udržitelné a současně zvyšovat efektivitu vládních výdajů. Česko tyto prvky má, v některých případech však fungují spíše formálně.

Inflace v Evropské unii v červenci mírně vzrostla. Harmonizovaná míra inflace se zvýšila z meziročních 2,9 % na 3,0 %, zatímco v minulém červenci činila 2,4 %. Nejvyšší míru inflace vykázalo opětovně Rumunsko (8,2 %), následované Litvou (5,4 %) a Bulharskem (4,4 %). Inflačními premianty zůstaly i v červenci Švédsko (0,3 %), Česko (1,3 %) a Dánsko (1,6 %).

Krajské samosprávy letos po delší době nedostanou od vlády peníze na silnice II. a III. třídy. Důvodem, podle vyjádření vlády, je dostatek peněz, které kraje mají uložené na bankovních účtech. Tedy dostatečně vysoké úspory, ze kterých kraje mohou financovat silnice, za které jsou odpovědné.

Následující řádky se týkají globálního byznysu, kde Evropa soupeří s Čínou o budoucnost svého autoprůmyslu. V Česku je produkce automobilů podstatnou částí ekonomiky, i když v rámci světové konkurence jsme jen menší částí evropského hospodářství.

Příjmy krajů, Prahy a ostatních obcí na konci prvního pololetí letošního roku dosáhly 506,6 mld. Kč a výdaje 446 mld. Kč. Takže rozpočet skončil přebytkem ve výši 60,5 mld. Kč. Na příjmech územní samosprávy se přebytek podílel 12 %, což je v prvním pololetí za posledních pěti letech nejméně. Příjmy se meziročně zvedly o 8 %, výdaje rostly rychleji, a to o 10 %.

Ministerstvo financí zveřejnilo aktualizovanou predikci vývoje sdílených daní pro územní samosprávné celky. Oproti lednové predikci se odhad daňových příjmů pro letošní rok zvyšuje u obcí o 5,9 mld. Kč a u krajů o 2,5 mld. Kč.

Hospodaření obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí skončilo v prvním pololetí roku 2026 přebytkem necelých 61 mld. Kč, z toho přebytek hl. m. Prahy činil 19,3 mld. Kč. Výsledek hospodaření je však významně ovlivněn peněžními prostředky určenými výhradně na přímé výdaje na vzdělávání a dotace poskytované soukromým školám1 , které kraje a hl. m. Praha do konce června dosud nepřevedly školám a školským zařízením. Po vyloučení těchto prostředků činil přebytek hospodaření 26 mld. Kč. Více než polovinu celkového přebytku přitom tvořilo hl. m. Praha. Celkový přebytek územních rozpočtů je tak do značné míry ovlivněn přebytkem hospodařením hl. m. Prahy.

Ve druhém čtvrtletí letošního roku přijelo tuzemských hotelů, penzionů a dalších hromadných ubytovacích zařízení celkem 6,4 milionu hostů, kteří zde strávili více než 15,1 milionu nocí. Průměrná délka pobytu dosáhla 3,38 dne. Rezidenti tvořili 54 % všech příjezdů, zahraniční návštěvníci 46 %. Nejvíce hostů i přenocování tradičně zaznamenala Praha, následovaná Jihomoravským a Jihočeským krajem. V počtu přenocování se za hlavním městem umístily Karlovarský a Jihomoravský kraj. Nejvíce zahraničních turistů přijelo z Německa (649 tisíc), Slovenska (262 tisíc) a Polska (255 tisíc). Ve větším počtu do Česka zamířili také návštěvníci z USA, Velké Británie a Rakouska.

Ministerstvo zemědělství (MZe) se chce podle své Strategie MZe sektoru skotu a hovězího masa v ČR zaměřit na udržení chovů a podporu zpracování produktů s vyšší přidanou hodnotou. Chov skotu je náročný na finance, kde největší položku tvoří krmení, i na pracovní sílu. Dotace musí přispět k větší efektivitě a snižování nákladů.

Zvýšení soběstačnosti v drůbeži a drůbežím mase je cílem Strategie Ministerstva zemědělství (MZe). Konkrétním záměrem je modernizace sektoru a zvýšení výroby produktů s přidanou hodnotou. S tím pomohou zacílené dotace i podpora značek kvality.

Česká republika vítá oficiální vyhlášení výzvy iniciativy EuroHPC Joint Undertaking (EuroHPC JU) na budování AI Gigafactories. Tento krok přímo navazuje na předchozí souhlas vlády se zapojením ČR do společného evropského zadávacího řízení a na uzavření dohody s EuroHPC JU. České soukromé i veřejné subjekty se nyní mohou ucházet o podporu projektu, který má potenciál přivést jednu z nejvýznamnějších evropských investic do infrastruktury umělé inteligence právě do Česka.

Rozpočet krajů, Prahy a ostatních obcí skončil na konci května nebývale vysokým přebytkem, a to 30,2 mld. Kč. Ve srovnání s předchozím měsícem byl jen o něco málo nižší. Za pět letošních měsíců tak územní samospráva nevyužila 18 % svých disponibilních příjmů. Je to více než ve stejném období před rokem. Přitom v letech 2020 až 2026 se průměrné roční saldo rozpočtu podílelo na příjmech územní samosprávy 6 % a dosahovalo 18,9 mld. Kč.

Blíží se komunální volby a s nimi otázka, kterou letos uslyší každý starosta: „Jak jste hospodařili?“ Odpověď přitom leží v číslech, kterým většina občanů nerozumí. Nový Komunální SuperRating to mění – nezávislé hodnocení hospodaření obce za celé volební období 2022–2025 z oficiálních dat Ministerstva financí shrne osmnáct ukazatelů do jednoho srozumitelného zařazení A, B nebo C.

Spotřebitelské ceny rostou v Česku druhým nejpomalejším tempem z celé Evropské unie. Míra meziroční harmonizované inflace v červnu poklesla z 1,8 na 1,1 %, tedy výrazně pod unijní průměr 2,9 %. Nižší inflaci vykázalo pouze Švédsko s 1,0 %, zatímco nejrychleji rostou spotřebitelské ceny v Rumunsku o 9,2 %.

Více než třetina českých domácností (37 %) má nižší čisté reálné příjmy než v roce 2021. Necelé polovině (47 %) reálné příjmy během posledních pěti let naopak vzrostly, u zbývajících domácností stagnovaly. Čisté reálné příjmy ukazují skutečnou kupní sílu peněz – tedy to, kolik si toho domácnosti ze svých výdělků mohou po započtení inflace reálně koupit.

České veřejné finance v sobě mají od počátku covidové pandemie zabudovaný nesoulad mezi příjmovou a výdajovou stranou. Problém se koncentruje zejména na úrovni státního rozpočtu, kde kumulovaný růst výdajů od roku 2019 převýšil nárůst cenové hladiny i nominálního HDP, zatímco souhrnný nárůst příjmů za těmito ukazateli zaostal.

Představitelé Sdružení místních samospráv (SMS ČR) a investiční platformy FINOBCE představili náměty pro řešení aktuálních otázek budoucího financování obcí, vyjádřili se také k problematice sociálního bydlení a občanské vybavenosti malých obcí.

V předchozích textech jsme informovali o výsledcích hospodaření územní samosprávy za první čtyři měsíce letošního roku a následně uvedli samostatný rozbor základních ukazatelů hospodaření krajů a hlavního města Prahy. Dnešní článek se bude zabývat hospodařením obcí (bez Prahy) v první třetině roku 2026.

Ministerstvo financí vydalo nové metodické doporučení k financování výdajů územních samosprávných celků spojených se zajištěním voleb v letech 2026 a 2027. Reaguje tak na odložení účinnosti části zákona o správě voleb týkající se postupů napojených na Informační systém správy voleb.

Hospodaření územních samosprávných celků vykazuje ucelené výsledky za první čtyři měsíce letošního roku. Po rozboru souhrnných údajů hospodaření územních samospráv se dnešní článek zabývá analýzou základních čísel o rozpočtovém hospodařením krajů a hlavního města. Následovat bude samostatný rozbor údajů o hospodaření obcí (mimo Prahu).

Hospodaření územních samosprávných celků vykazuje ucelené výsledky za první čtyři měsíce letošního roku. Postupně rozebereme aktuální čísla hospodaření územní samosprávy v celku, tedy souhrnné údaje (za všechny obce včetně Prahy a kraje), v dalším článku se budeme zabývat samostatně hospodařením krajů a hlavního města, a nakonec rozebereme data o hospodaření obcí (mimo Prahu).

Pardubický kraj dlouhodobě upozorňuje na nespravedlivé přerozdělení daní mezi jednotlivými regiony. Vedle opakovaného předkládání zákonodárných iniciativ do Poslanecké sněmovny byl v září loňského roku podán návrh Ústavnímu soudu na zrušení části zákona o rozpočtovém určení daní pro kraje. Ve spolupráci se starostou Letohradu a senátorem Petrem Fialou se podařilo sesbírat 32 podpisů senátorů napříč politickým spektrem. Ústavní soud návrh zamítl jako nedůvodný.

Ministerstvo financí kritizuje obce za vysoké zůstatky na účtech. Proto připravuje plán pobídek pro lepší zhodnocení těchto prostředků. Sdružení místních samospráv (SMS ČR) iniciativu vítá, za klíčové ale považuje edukaci starostů a zastupitelstev v oblasti správy veřejných financí a propojování municipálního sektoru s tím privátním. V této souvislosti představilo sdružení spolupráci se vzdělávací a investiční platformou Finobce.

Jak mohou města a obce odpovědně nakládat s volnými finančními prostředky? Právě tomu se věnoval další webinář z cyklu Hodinka regionálního rozvoje, který proběhl v úterý 23. června 2026.

Rozhodování ve veřejné správě má zvláštní vlastnost. Je vždy současně okamžité i odložené. Zatímco v daném okamžiku reaguje na konkrétní potřeby obyvatel, investiční příležitosti či politické zadání, jeho skutečné hodnocení přichází často až s odstupem let. V této časové mezeře se odehrává jeden z nejdůležitějších testů, zda rozhodnutí obstojí z pohledu péče řádného hospodáře.

Odbor Centrální harmonizační jednotka pořádal pro zástupce úřadů měst, obcí a jejich příspěvkových organizací sérii bezplatných online školení zaměřených na změny vyplývající ze zákona č. 231/2025 Sb., o řízení a kontrole veřejných financí, který s účinností od 1. ledna 2027 nahrazuje stávající zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě.

Co čekat v Česku od mírových jednání na Blízkém východě? Pokud vše dobře půjde, tak především nižší inflaci, a nakonec možná i nižší úrokové sazby. K tomu však zatím vede stále relativně dlouhá a klikatá cesta. Jak ostatně ukazují i víkendová jednání mezi Íránem a USA ve Švýcarsku.