Rozpočtové hospodaření samospráv za pět měsíců 2026
Rozpočet krajů, Prahy a ostatních obcí skončil na konci května nebývale vysokým přebytkem, a to 30,2 mld. Kč. Ve srovnání s předchozím měsícem byl jen o něco málo nižší. Za pět letošních měsíců tak územní samospráva nevyužila 18 % svých disponibilních příjmů. Je to více než ve stejném období před rokem. Přitom v letech 2020 až 2026 se průměrné roční saldo rozpočtu podílelo na příjmech územní samosprávy 6 % a dosahovalo 18,9 mld. Kč.
Příjmy územní samosprávy
se meziročně zvýšily o 9 %, výdaje pouze o 5 %. Nejrychlejší meziroční růst vykázaly za pět letošních měsíců investiční dotace, které se zvedly o 27 %. Dále to byly daňové příjmy s růstem o 18 % a příjmy z prodeje obecního a krajského majetku o 14 %.
Rychlý růst investičních dotací doprovodila i vysoká dynamika kapitálových výdajů. Ta dosáhla 28 %. Poměrně rychlý růst daňových příjmů územní samosprávy bylo důsledkem i zvýšení podílu krajů, Prahy a ostatních obcí na sdílených daní. Je to výměna za povinnost zřizovatelů platit mzdy nepedagogických pracovníků ve školství. Daňové příjmy představovaly v tomto období polovinu celkových příjmů územní samosprávy.
Vysoký přebytek rozpočtu
územní samosprávy je však výsledkem především rozpočtu krajů, které dosáhly kladného salda rozpočtu ve výši 30,2 mld. Kč, a to představuje 18 % jejich disponibilních příjmů. Ten byl u krajů oproti loňskému roku téměř dvojnásobný. Kladné saldo rozpočtu měla i Praha, a to ve výši 12,2 mld. Kč, což představuje dokonce 21 % jejích disponibilních příjmů v daném období. Ve srovnání s loňským květnem byl její přebytek více než dvojnásobný. Výsledné saldo rozpočtu územní samosprávy „kazilo“ jen hospodaření ostatních obcí, skončilo záporným saldem rozpočtu ve výši 6,5 mld. Kč. Jejich výdaje tak byly vyšší než příjmy, a to o 4 %.
Kraje vykázaly souběh vysokého přebytku a rychlé dynamiky investic. Jejich kapitálové výdaje se meziročně zvedly 28 %, je to v rámci tří zde uváděných segmentů nejrychleji. Kapitálové výdaje obcí (bez Prahy) vzrostly meziročně o 23 % a v případě Prahy to bylo však jen o 5 %. Z celkových příjmů, které měly obce (bez Prahy) v tomto období k dispozici, vydaly na investice více než jednu čtvrtinu, obdobně jako o rok dříve. Praha na investice využila 12 % příjmů, o něco méně než před rokem. Kraje věnovaly na investice 8 % příjmů, o něco více než před rokem.
Vliv převodu financování
K vysokému přebytku rozpočtu krajů v pěti měsících letošního roku přispělo nejen zvýšení daňových výnosů ale rovněž poměrně razantní pokles běžných výdajů krajů. Ten souvisí s převedením financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele. A růst kapitálových výdajů na tom mnoho nezměnil. Z celkových příjmů kraje nevyužily 18 %, takže na investice mohly dát ještě více.
Obdobně na tom byla i Praha, která vykázala značný růst daňových příjmů a pokles běžných výdajů, avšak růst kapitálových výdajů byl nepoměrně nižší. Přitom Praha ušetřila více než pětinu svých příjmů. Obce bez Prahy využily zvýšených daňových příjmů a růstu investičních dotací k významnému posílení své investiční aktivity.
| 2025 | 2026 | 2026/2025 | 2026−2025 | |
|---|---|---|---|---|
| Daňové příjmy | 165,0 | 191,3 | 16 % | 26,2 |
| Nedaňové příjmy | 29,7 | 31,2 | 5 % | 1,5 |
| Kapitálové příjmy | 3,6 | 4,0 | 12 % | 0,4 |
| Neinvestiční dotace | 13,1 | 140,4 | 1 % | 1,2 |
| Investiční dotace | 1,4 | 13,0 | 25 % | 2,6 |
| Příjmy celkem | 347,8 | 379,8 | 9 % | 31,9 |
| Výdaje běžné | 277,0 | 281,4 | 2 % | 4,4 |
| Výdaje kapitálové | 51,5 | 62,3 | 21 % | 10,7 |
| Výdaje celkem | 328,6 | 343,7 | 5 % | 15,1 |
| Saldo | 19,3 | 36,1 | 87 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Rozpočtové hospodaření
krajů a obcí v pěti měsících letošního roku zatím nenaznačují, že by výsledné saldo přispělo k prohloubení schodků veřejných rozpočtů koncem roku. Ve druhé polovině roku bývá investiční aktivita obcí a krajů vyšší, což by vedlo ke snížení přebytku rozpočtu územní samosprávy a ovlivnilo saldo veřejných rozpočtů.