Územní samospráva v roce 2025
Rozpočet územní samosprávy zahrnuje příjmy a výdaje obcí, krajů a dobrovolných svazků obcí. Všechny segmenty územní samosprávy hospodařily s rozpočtovým přebytkem. Přestože se pomoc samosprávám formou dotací snižuje, obce a kraje více investují.
V roce 2025 disponovala územní samospráva 892,5 mld. Kč, z nichž využila 878,9 mld. Kč. Kladné saldo rozpočtu dosáhlo výše 13,5 mld. Kč a územní samospráva tak v tomto roce ušetřila 2 % celkových příjmů. Naposledy tak nízký podíl vykázal přebytek rozpočtu územní samosprávy v roce 2020. Její příjmy se v roce 2025 meziročně zvýšily o 5 %, zato výdaje vykázaly dvojnásobnou dynamiku.
Příjmy
V loňském roce se příjmy územní samosprávy meziročně zvýšily o 42,1 mld. Kč. Více než polovinou k tomu přispěl růst daňových příjmů o 23,7 mld. Kč. Jen o něco méně to bylo v případě neinvestičních dotací, které se zvýšily o 20 mld. Kč. Objem investičních dotací se sice meziročně zvedl o 12 %, vzhledem k jejich nízkému podílu na celku to bylo jen o 4,1 mld. Kč meziročně více. Ještě méně k růstu celkových příjmů přispěly příjmy z prodeje majetku, a to částkou 0,7 mld. Kč. Objem nedaňových příjmů ze známých důvodů meziročně poklesl, a to o 6,5 mld. Kč.
Vývoj příjmů územní samosprávy ovlivnilo snížení jejich podílu na sdílených daních, ke kterému došlo již druhý rok po sobě. Nižší podíl obcí a krajů na třech hlavních daních měl omezit jejich značnou úspornou aktivitu z předchozích let. V roce 2025 však tuto „ztrátu“ na daňových příjmech vyrovnala stabilní inflace, růst mezd a stále ještě nízká nezaměstnanost, což kromě jiného vedlo ke zrychlení ekonomického růstu a k růstu objemu vybraných daní. Takže daňové příjmy územní samosprávy rostly v tomto roce stejným tempem jako celkové příjmy, a přitom rychleji než v roce 2024.
| 2024 | 2025 | 2025/2024 | |
|---|---|---|---|
| Daňové | 456,0 | 479,8 | 5 % |
| Nedaňové | 79,3 | 72,8 | −8 % |
| Kapitálové | 9,3 | 10,0 | 8 % |
| Neinvestiční dotace | 270,8 | 290,8 | 7 % |
| Investiční dotace | 35,0 | 39,1 | 12 % |
| Příjmy celkem | 850,4 | 892,5 | 5 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Výdaje
Celkové výdaje územní samosprávy se meziročně zvedly o 80,4 mld. Kč. Z toho na přírůstek běžných výdajů připadlo 45,3 mld. Kč a na výdaje kapitálové pak 35 mld. Kč. Výsledkem značně rychlejšího růstu výdajů oproti příjmům byl nižší přebytek rozpočtu. Ten se snížil o 38,3 mld. Kč na 13,5 mld. Kč. Kapitálové výdaje se meziročně zvýšily o celou pětinu, zatímco ty běžné „jen“ o 7 %.
Na kapitálové výdaje věnovala územní samospráva 23 % z celkových příjmů, což je nejvíce v posledních letech. Investiční dotace financovaly kapitálové výdaje z 19 %, méně než v roce 2024. Příjmy z prodeje majetku přispěly k financování investic z pouhých 5 %, stejně jako o rok dříve.
Provozní saldo, tedy rozdíl mezi daňovými a nedaňovými příjmy a neinvestičními dotacemi na straně jedné a běžnými výdaji na straně druhé se meziročně snížilo. V rámci financování provozu tak územní samospráva loni ušetřila 172,9 mld. Kč, což představuje jednu pětinu běžných příjmů. V roce 2024 to bylo o dva procentní body více.
Územní samosprávy vykázala v roce 2025 sice mnohem nižší přebytek než v předchozích letech, ale stále ještě přebytek rozpočtu, takže její úspory dále posílily, i když rostly nižším tempem.
| 2024 | 2025 | 2025/2024 | |
|---|---|---|---|
| Běžné výdaje | 625,2 | 670,5 | 7 % |
| Kapitálové výdaje | 173,4 | 208,4 | 20 % |
| Výdaje celkem | 798,6 | 878,9 | 10 % |
| Saldo | 51,9 | 13,5 | −74 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Vývoj hospodaření
Jak vypadá rozpočtové hospodaření územní samosprávy v roce 2025 ve světle delšího období, ukazují následující grafy. V období let 2019 až 2025 rozpočet územní samosprávy skončil vždy přebytkem. Nejvyšší byl v roce 2023, kdy územní samospráva neutratila 9 % z celkových příjmů, v loňském roce nevyužila/odložila stranou pouze 2 % disponibilních příjmů. V průměru ročně se přebytek na příjmech územní samosprávy podílel 5 %.
Příjmy v období let 2019 až 2025 rostly v průměru o 7 % ročně, zatímco tempo růstu výdajů bylo ještě o jeden procentní bod vyšší. I tak souhrnné příjmy územní samosprávy převýšily v daném období jejich výdaje o 258 mld. Kč.
Druhý graf dokládá, že v roce 2025 investovala územní samospráva nejvyšší podíl příjmů minimálně v posledních sedmi letech. Nejnižší podíl na příjmech měly její investice v roce 2021. Největší část kapitálových výdajů, a to 78 %, tvořily v loňském roce investiční nákupy, přičemž nejčastěji se jednalo o pořízení dlouhodobého majetku. Na investiční transfery připadlo 17 % kapitálových výdajů, v jejich rámci šlo nejvíce peněz na investiční transfery příspěvkovým a podobným organizacím. Na nákup majetkových podílů směřovala 3 % kapitálových výdajů a zbývající 2 % tvořily investiční půjčené prostředky.
V roce 2025 se meziročně nejrychleji zvedl objem peněz, které územní samospráva půjčila na investice, a to o 43 %, téměř o čtvrtinu vzrostly investiční nákupy, růst ve výši 15 % zaznamenal nákup majetkových podílů.
Dlouhou dobu objem kapitálových výdajů územní samosprávy kopíroval vývoj investičních dotací. V poslední době už to neplatí. V loňském roce podíl investičních dotací na kapitálových výdajích byl nejnižší, a přesto územní samospráva vykázaly nejvyšší podíl kapitálových výdajů na příjmech.
Význam investičních dotací pro kapitálové výdaje se v čase spíše snižuje. Obce a kraje investují více, i když je pomoc formou dotací nižší. K financování investic využívají jiné zdroje, především úspory dosahované v rámci financování provozu, tedy provozní přebytek.
Úspory a zadlužení
Podle Monitoru Ministerstva financí dosáhl dluh územní samosprávy k 30. září roku 2025 částky 86,1 mld. Kč. Oproti konci roku 2024 se zvýšil jen o 0,4 %. Stav peněz na jejích bankovních účtech byl ke stejnému dni 509,3 mld. Kč a ve srovnání se stavem na konci roku 2024 byl vyšší o 12 %. Obce a kraje tak nefinancovaly investice dluhem, ale většinově ani z jejich úspor.
Dluh a peníze na bankovních účtech mají i příspěvkové organizace zřizované obcemi a kraji. Jejich příspěvkové organizace vykázaly ke konci září loňského roku dluh ve výši 7,1 mld. Kč a úspory více než desetkrát vyšší, konkrétně 79,4 mld. Kč. Jejich dluh se však oproti konci roku 2024 zvedl o 26 %, úspory pouze o 4 %. Příspěvkové organizace obcí a krajů tak zvýšily svůj dluh rychleji než jejich zřizovatelé, v případě úspor tomu bylo naopak.