Fakta o nevládních organizacích a jejich přínosech pro občany a stát

Zelený kruh

Nestátní neziskové organizace (NNO) jsou legitimní součástí každého demokratického státu

  • Existence NNO je přímým výkonem práva na sdružování garantovaného Listinou základních práv a svobod a právem EU.
  • Zapojení NNO do veřejného dění, poskytování služeb i účasti na tvorbě veřejných politik je standardní součástí demokratického vládnutí v zemích EU a OECD.
  • Vedle funkčního státu, podnikatelského a akademického sektoru jsou jedním ze základních pilířů fungující demokracie a součástí širší občanské společnosti.

Rozsah neziskového sektoru v Česku (základní údaje – ČSÚ)

  • Tvoří ho cca 115 000 aktivních spolků, nadací a nadačních fondů, církevních organizací, zapsaných ústavů aj. Například sportovní kluby tvoří více než 7000 subjektů a sdružují přes 1 milion členů. anebo největší celostátní platforma sdružení dětí a mládeže má přes 100 členských organizací a 200 000 individuálních členů.
  • Sektor vytváří cca 81 000 pracovních míst, tj. zhruba 1,5 % celkové zaměstnanosti, a podílí se na tvorbě cca 0,8–0,9 % HDP.
  • Roční produkce služeb dosahuje 125 mld. Kč, z toho 67 % služeb je poskytováno bezplatně, 23 % za netržní ceny.
  • Do dobrovolnictví se zapojuje cca 1,66 milionu osob (19 % populace 15+) a hodnota dobrovolnické práce činí přibližně 8–8,2 mld. Kč ročně.

Financování NNO

  • 37,4 % příjmů pochází z českých veřejných zdrojů
  • 62,6 % tvoří vlastní činnost, členské příspěvky, dary jednotlivců a firem a zahraniční zdroje, včetně evropských fondů.

Zahraniční financování je běžnou, legální a transparentní součástí fungování sektoru, často navázanou na programy EU, mezinárodní spolupráci a slouží ke spolufinancování služeb poskytovaných občanům.

Přínosy a dopady činnosti NNO

  • NNO plní řadu veřejně prospěšných služeb a činností a stát se opírá o jejich odborné kapacity, znalost místních podmínek a práci dobrovolníků. Nejsou zakládány za účelem tvorby a rozdělování zisku, případný zisk vkládají do naplňování svého poslání. Díky zapojení soukromých a vlastních zdrojů zároveň snižují náklady veřejných rozpočtů, řadu služeb není stát schopen jinak zajistit. Například:
    • Sociální a zdravotní péče v terénu: Zajišťují terénní služby pro seniory a osoby se zdravotním znevýhodněním (péče v domácnosti, asistence, podpora soběstačnosti), zejména v menších obcích. Díky včasné pomoci snižují potřebu hospitalizací a pobytových služeb.
    • Prevence násilí a krizová pomoc: Poskytují odbornou, rychlou a citlivou pomoc obětem domácího a genderově podmíněného násilí (krizové linky, intervence, právní a psychosociální podpora).
    • Péče o krajinu a vodní zdroje: Ve spolupráci s obcemi realizují konkrétní opatření v terénu: obnovu mokřadů a tůní, úpravy vodních toků, zadržování vody v krajině, protierozní opatření a péči o biodiverzitu. Přispívají k prevenci povodní, sucha a škod na obecním majetku.
    • Práce s dětmi, mládeží a volným časem: Provozují sportovní kluby, skautské oddíly a volnočasové organizace, které představují hlavní infrastrukturu neformálního vzdělávání a prevence rizikového chování. Jde o nejrozšířenější formu dlouhodobé práce s dětmi mimo školu.
    • A řadu dalších: ochrana obyvatelstva při mimořádných událostech, humanitární pomoc, kultura výchova a vzdělávání, komunitní práce, ochrana životního prostředí, boj proti korupci a dezinformacím, sociální začleňování, integrace cizinců, podpora sportu, pomoc zranitelným skupinám, péče o kulturní dědictví, podpora regionální žurnalistiky aj.
  • Inovace a znalosti pro tvorbu veřejných politik: Přinášejí do rozhodování státu data a zkušenosti z terénu – upozorňují na problémy včas, testují řešení v praxi a zvyšují kvalitu politik v řadě oblastí.
  • Informovanost a důvěra veřejnosti: Zvyšují informovanost občanů i rozhodovacích orgánů o společenských problémech, posilují důvěru ve veřejné instituce a snižují konflikty tím, že fungují jako prostředník mezi státem a občany.

NNO jsou již nyní povinny dodržovat řadu povinností k zajištění transparentnosti

  • zveřejňování základních údajů, účetních závěrek, resp. výročních zpráv, zápisů z jednání statutárních orgánů ve veřejném rejstříku a Sbírce listin na justice.cz
  • účetní a daňové povinnosti, evidence skutečných vlastníků, statistické výkaznictví vč. struktury a zdrojů financování, povinné audity určitých právních forem
  • data a smlouvy o dotacích se státem či samosprávami v Registru smluv, Monitoru státní pokladny, Centrálním registru dotací, Seznamu příjemců dotací z EU fondů či Hlídači dotací aj.
  • přísná pravidla pro veřejné sbírky (u nadací vč. seznamu dárců) a dobrovolnictví
  • běžné kontroly poskytovatelů dotací a NKÚ, aj.

Závěr

Navrhovaná opatření v Programovém prohlášení vlády z 5. 1. 2026 (povinné označování zahraničního financování, omezování financování, zvláštní registry, používání pojmu „politické neziskové organizace“, „politický aktivismus“) zbytečně oslabují důvěru a partnerství mezi státem a občanskou společností:

  • ohrožují stabilitu veřejných služeb, které stát sám nedokáže zajistit
  • vytvářejí nerovné a selektivní podmínky, jež neplatí pro jiné příjemce veřejných prostředků
  • zvyšují administrativní zátěž bez opodstatnění a jasného efektu k transparentnosti
  • potenciálně jsou v rozporu s právem EU – viz Rozsudek Soudního dvora C-78/18 Komise vs. Maďarsko.